Milda11   28.11.2014 19:21:54

---

docela by mě zajímalo porovnání rozmetaní annaburger vs fliegl. a stejně tak podmítačů horch vs vaderstad....

sim111   28.11.2014 19:29:18

---

Podľa môjho subjektívneho názoru vykonávalo lepši prácu rozmetadlo Annaburger no na spokojnosť som sa nepýtal a s kypričov som fotil len TopDown takže neviem posúdiť.

Ludvík   28.11.2014 20:29:23

---

Ten Manitou byla kolikatka..523, 735, 741, 845, 940...............Pokud se nepletu,tak tu 120 tam mají všechny Maniťáci.Jezdím s 845 a to je osm metrů do výšky (v návodu k obsluze je údaj nějakých 780 cm) a 45 je nosnost na zataženém rameni na paletových vidlích v metrických centech,čili 4,5 t .

sim111   28.11.2014 20:33:36

---

Neviem mal zošúchané číslo. Ale podľa 5 na konci buď 735 alebo 845

karanice   28.11.2014 23:21:26

---

Možná mě tady pár lidí ukamenuje, ale podle mě ten hnůj bez pluhu kvalitně nezaděláš.

JohnDeere8430   29.11.2014 00:12:36

---

U nás se již několik let praktikuje jen podmítka po rozmetání hnoje a následně na podzim podrývání. Dávka hnoje je od 300-500q/hektar a hnůj je zadělán krásně .

Honza.S2   29.11.2014 19:53:16

---

Tomu ovšem napomáhá kvalitně nadrobený materiál dobrým rozmetadlem Stačí přejezd Bessonem XXL na hloubku 15cm a je to
U nás se narozdíl hnůj házel matesem a na základě zkoušek zapracování dlátovým kypřičem vyhodnoceno jako nevyhovující... tedy hnůj se musí jednoznačně zaorat... To že se za dva roky vyorává nerozloženej zpátky ven už tolik nevadí

JohnDeere8430   29.11.2014 20:23:53

---

To u nás byl taky problém po těch starších rozmetadlech , proto je odstavili a všechen hnůj jsme dělali jen Bergmannama , nadrobení krásné a hnůj po celé šíři ve vrstvě.

karanice   29.11.2014 21:48:39

---

My hnojíme Flieglem a Jeantilem, žádné vyoravání po 2 letech se nekoná.
Zkoušeli jsme to s Terralandem a jak píšete, tak kvalita zapravení nevyhovující.

Honza.S2   29.11.2014 22:16:23

---

S trochou ironie V našich půdách pokud se hnůj zaorává, příští rok se vytahuje zpět. Stejně tak sláma. Při kypření a míchání dochází k lepšímu provzdušnění a rozkladu organické hmoty.
Jinak by mě zajímal názor kolegů agronomů - proč se vlastně ten hnůj musí zaorávat. Kvůli úniku dusíku? Stejně je pohyblivej v půdě. A proč se na úrodné Hané hnojilo pro cukrovku již k předplodině - aby se stihnul zaoraný hnůj vůbec rozložit... Docela se to rozchází se zažitým tvrzením

Bacza   30.11.2014 10:41:03

---

Nejsem teda agronom s dlouholetou praxí, ale studuji SŠ s oborem Agropodnikání, nebo-li agronom.

Učili nás, že správně by se pod cukrovku mělo orat 2x, první orba do konce září na zaorání statkových hnojiv na hloubku 20 cm a asi po 3-4 týdnech by měla následovat druhá tzv. podzimní, s hloubkou 25-30 cm.

A samozřejmě, že se hnůj zaorává kvůli úniku N (ale nejen kvůli tomu), ztráty N jsou jak při nezaorání hnoje, tak i při nesprávném nebo zdlouhavém zaorávání.

A to konkrétně za den 11-16%, za dva dny 17-22% a za tři dny 22-27%...

Samozřejmě je mi jasné, že realita zaorávání hnoje na dvakrát neexistuje, nicméně mělo by se

Pavel Toman   30.11.2014 11:19:06

---

Jéé dvojtá orba pod cukrovku... o tom nám pan profesor Pulkrábek říká jak se to kdysi učilo a že to někteří učitelé na středních školách ještě dodnes učí...

Jinak u hnoje nejde zdaleka jen o dusík, u něho je důležitý zaorání, nebo aspoň promíchání se zemí kvůli ztrátě do ovzduší. Ale hlavně jde o další prvky, draslík, fosfor, který je málo pohyblivý a proto je důležitý aby se hnůj rozmístil v ornici hlavně v zóně kořenů. Stejně tak je podstatný rozmístěný organický hmoty, aby nebyla všechna na povrchu a byla pokud možno po celý mocnosti ornice.

Honza.S2   30.11.2014 12:35:21

---

Jo tak zapravení hnoje podmítacím pluhem a hluboká orba na35cm - to jsem zažil někdy v roce 2000 snad naposled. Od té doby jsem to nikde už neviděl a pravda je že na střední škole se to tehdá učilo ještě.
Dnes takovej postup někomu navrhnout, obzvláště mě, tak asi vyleze z kůže. Už jen šílené množství nafty které při takové operaci proteče, nehledě na ten tankodrom co býval po první podmítce pluhy kde se ještě používaly tzv. ježky pro drobení a nějáké to částečné urovnání povrchu.

A teď podstatná věc - jak dosáhnu promíchání hmotyv celém zpracováváném profilu při použití pluhu? Neříkám že to je špatně, jen na velmi těžkých půdách zůstane hmota a hnůj ležet na dně brázdy, kde se v podstatě nerozkládá a na jeho rozklad dojde až další rok kdy se pohne s půdou kypřením nebo orbou.

Matúš.V   30.11.2014 13:34:10

---

Pri technológii zapravenia hnoja je veľmi dôležité už to ako sa hnoj skladuje a priznám sa, že nejaké vrstvenie a zrenie hnoja na skládke som nevidel už roky a to si myslím, že je veľká chyba, keďže to je bez debaty najkvalitnejšie hnojivo čo do pôdy môžeme dať.
Čo sa týka živín tak pri hnoji by sa malo v prvom rade uvažovať o tom, že to je organická zložka takže je potrebná hlavne vo vrchnej vrstve 10-15cm, ale tiež pri hlbšej ornici 15-25 s tým, že hnoj by sa tam mal rozkladať a nie plesnivieť čo pri pluhu pravdepodobne dosiahneme. V literatúrach je pomerne veľa meraní, kde sa porovnávali rôzne technológie, ktoré ale treba hodnotiť dlhodobo a nie tak, že agronóm príde na pole a hlavné kritérium je aby bol "ten smrad zapravený na 100%"....

Bacza   01.12.2014 16:50:31

---

Pánové za mě osobně, i když nám to kantoři vštěpují do hlavy, je dvojitá orba blbost..

Jak píše kolega Pavel Toman.. Důležité je stejnoměrné rozmístnění hnoje po ornici.

Čili můj názor je rozmetat hnůj - prokypření (Horsch Terrano - 15-20cm) - následná zaorávka (25cm)

Ale jak povídám, nejsem nejzkušenější takže mě neukamenujte

Honza.S2   01.12.2014 17:47:12

---

Když už zaorávka tak hned na strniště s následnou orbou, nebo a podmítku a zaorávka. Je fakt že Terranem nebo radličkovým kypřičem dojde k lepšímu zamíchání ve větší hloubce...

Milda11   01.12.2014 19:00:59

---

Ten kdo minimalizuje většinou nemá živočišnou výrobu.....Při mokrém podzimu který je, daleko míň energie spotřebuju v orbě, protože jedu jednou stranou v suchu oproti minimalizaci, kdy se traktor smýká jak had....

Matúš.V   01.12.2014 19:18:35

---

To Milda11. na jednej strane máš síce pravdu, ale uvažuj s iného pohľadu. Pokiaľ orieš v extrémne mokrom počasí tak kolesá ktoré idú v brázde síce minimalizujú trakciu, ale na strane druhej ich flotačné zaťaženie môže dosahovať až 50cm čo je absolútne neprípustné.
http://farmweb.cz/index.php?page=view_image&id=OTY3WDQ1MzUzWDU1NDQ3Nw==#skok
V mojom regióne pozorujem zásadný rozdiel v podnikoch. Tí ktorý uvažujú tak v čase, keď boli dobré podmienky tak s podmietačmi, alebo podrvákmi opreli a majú hotovo a kvalitne. Dokonca aj zapravenie hnoja je v tolerencii a samozrejme s dobrou spotrebou. Tí čo orali mali aj vtedy polovičné výkony a teraz to doháňajú v podmienkach, kde na pole nepatrí nič.

pepeXTC   01.12.2014 19:28:24

---

Ono to zapravení hnoje do půdního profilu pomocí pluhu není zase tak špatné. Pluh neobrací půdu úplně, že by došlo k "utopení" hnoje na dno brázdy, takže ten hnůj je v podstatě v profilu, do jaké hloubky se provádí orba. Pokud není třeba mokro a skýva se sotva otočí a kouká mezi ní hnůj, to pak těžko dojde k rozkládání.

Matúš.V   01.12.2014 19:36:36

---

Ešte doplním: pri pluhu síce nedôjde ku úplnému otočeniu ale hmota je spracovaná v otočení a to znemená, že hnoj je väčšinou nepremiešaný, ale len premiestený a je koncentrovaný v určitých miestach čo spôsobuje nehomogénnosť pôdy. Jestvujú štúdie, ktoré potvrdzujú, že najlepšie premiešanie hnoja je po radličkovom podmietači. Na druhej strane určite percento zostane na povrchu čo spôsobí úbytok N, ale nie organickej zložky. Tam si potom treba zhodnotiť čo je pre koho priorita.

Milda11   01.12.2014 19:54:24

---

Spousta podniků co leta minimalizuje se vrací k orbě? proč asi? nejlepší je kombinovat pluh s podrýváním....

Matúš.V   01.12.2014 20:05:20

---

To je tvoj názor ja ti ho neberiem.
Ale je tiež kopec podnikov, čo minimalizáciu robia a bilancujú progres, čo sa o konvenčných podnikoch veľmi povedať nedá.
Tiež sa opriem a rôzne dlhodobé výskumy hlavne z USA, ktoré jednoznačne preukazujú výhodu pôdoocharnných systémov.
Orba je anomália Európy a určite dlho bude to je fakt, ale s globálneho hľadiska je to malé promile a pre zvyšok sveta často nepochopenie prečo to robíme takto zložito.

pepeXTC   01.12.2014 20:11:56

---

Nikdy v budoucnu nebude jasně možné říct, co je lepší za technologii, protože vždycky se to bude odvíjet od podmínek na daném pozemku. Co na jednom pozemku může být pro rostlinu prospěšné na dalším pozemku o 4 km dále to může být pravý opak.

Pavel Toman   01.12.2014 20:27:12

---

Je třeba taky ale brát v úvahu to, že z hsitorickýho hlediska se v evropě půda obdělává už kolem 1500 let, na území severní i jižní ameriky a austrálie se bavíme o cca 150 až 200 letech. Většinou tam hospodaří na zoraných stepích, kde je mnohonásobně větší mocnost ornice, která je ke všemu mnohem úrodnější. Evropské půdy mají jinou strukturou, danou jednak lokalitou, ale právě i tím jak dlouho se tady už ta půda obdělává.
Další kritériem je chov dobytka ve stájích, to je další věc co jinde v takovým měřítku jako v evropě nemají. Pluh jako takový se začal nejvíc zdokonalovat až poté co se tady dobytek zavřel do chlíva a bylo potřeba zaorávat hnůj..

pepakucera14   01.12.2014 21:05:31

---

Osobně jsem názoru, že řazení plodin neodpovídá péči o ně třeba okopaniny už podle norfolského systému hnojené hnojem. U okopanin se má s půdou během vegetace hýbat=větší aerace= rychlejší mineralizace živin pak by ani u těžších půd nemělo docházet k vyorání nerozloženého hnoje. Když mám těžké mokré půdy tak nemusím přeci nutně dávat hnůj a zaorávat ho, ale radši udělám kompost a ten zapravím hlubší podmítkou než točit kola v brázdě dokavat se točí a ulískat to tak, že tím pak už nic neproroste. Nicméně existuje několik pravd a teorií které se v ten daný okamžik na daném místě projeví jako živá voda a jindy nebo jinde jako dílo ďáblovo

Honza.S2   01.12.2014 21:09:37

---

Milda: Protože roky minimalizují. A proč se vrací k pluhu? Protože to zřejmě nezvládli Je rozdíl minimalizace ( zpracování do 10cm) a bezorebnou technologií, resp. vertikálním zpracováním. Přitom spousta odborníků dnes bere minimalizaci i jako bezorebnou technologii a tady se potom dostáváme do sporu.

Matúš.V   01.12.2014 21:23:28

---

ale musím uznať, že veľmi slušná diskusia a názory!
Keby to tak bolo vždy .....

Milda11   01.12.2014 21:44:39

---

Znám spoustu podniků kde nic jiného než orat nejde!! už si tam vylámali zuby borci od horsche, lemkenu, vaderstadtu... A proč Amíci neorají? Protože to neumí!

C208   01.12.2014 21:49:07

---

Napríklad prečo sa vrátili k pluhu nemusí byť hneď nezvládnutie,ale treba i taká efektívna likvidácia vijačky kukuričnej . Samozrejme nechcem tu obhajovať orbu... Všetko má svoje plus aj mínus a asi najlepšie to vystihol kolega pepeXTC ...

Milda11   01.12.2014 21:53:15

---

Orba je dobrá i kvůli likvidaci hlodavců, kteří se přemnožili....Jinak zavíječ se velmi dobře likviduje kvalitním horizontálním mulčovačem, co mydlí kukuřičné stvoly těsně u země.... Stojí to ale spoustu energie a spousta lidí na to neslyší.... Loni jsem viděl, když byla krize ze slámou, že pomulčovanou slámu, stáhli velkým shrnovačem do řádku a lisovali hranatým lisem na stlaní..lis se v tom mohl posrat!

Matúš.V   01.12.2014 21:58:30

---

Nuž milda neuraz sa, ale mal by si pobehať svet a poštudovať históriu. V 30 rokoch sa v USA intenzívne oralo a za 30 rokov tohoto systému prišli na to, že strata uhlíka je väčšia ako jeho prísun. To bola prvá iniciatíva začať sa zaoberať inou technológiou ako orba. Dnes tam nevedia čo je pluh a v vidieť porasty v kukuričnom páse USA je niečo čo núti človeka sa zamyslieť.
To, že nejde iná technológia ako orať je o myslení ľudí pokiaľ budú mať v podniku v hlave, že bez orby to nejde tak ani nepôjde. V tomto smere sa pozerám na výskumy, kde to robia ľudia za účelom, že to pôjde a dosiahnu výsledky, ktoré sú jasné a nie na agronómov ktorý si myslia, že to je správne. Dúfam, že som nikoho neurazil, pokiaľ sa niekomu páči obrátená pôda a hrabkanie na oráčine kým nie je ako záhradka je to jeho voľba.
Mier

C208   01.12.2014 22:04:07

---

Mulčovaním sa síce mechanicky zničí značné množstvo lariev , ale oveľa väčšie množstvo zahynie v pôde , kam sa dostane vďaka orbe. Pretože na malých kúskoch môžu ostať larvy. S kvalitným zaoraním týchto zvyškoch sa prakticky zabráni vyliahnutému motýľu dostať na povrch zeme , kde hynie.

pepeXTC   01.12.2014 22:05:17

---

z Horschem mám také zkušenosti, nechci říct, že vyrábí špatné stroje, to nikdo, každý vyrábí stroje do určitých podmínek. Co chci říct je to, že u nás jsme zkoušeli Terrano, dealer nám řekl, že ho tam dáme zhruba na 15 cm a je potřeba rychlost pro promíchání půdy, to je jasné. Zpracovávali jsme tedy půdu při dostatečné rychlosti, ale za 10 hektarů bylo terrano bez tří špic, takže v našich podmínkách využití stroje jen na pár pozemcích, kde je hlubší ornice. Jinak pluhem se toto pole oře běžně, jezdí se pomaleji, než je potřeba u zpracování půdy kypřičem, i když pluh svoji práci (obracení půdy) provádí. Nakonec výnos zaseté řepky byl shodný s výnosem na ostatních polích, kde byla zaseta pomocí pluhu a secí kombinace (samozřejmě stejné hnojení).

TomášJ.   02.12.2014 01:44:19

---

Možná trochu OT, ale zeptám se Matúše... Jaký jsou výnosy kukuřice v USA proti EU a hlavně porovnání výnosů obilnin? Usa, Austrálie i Rusko mají tuším znatelně nižší než EU. Nevíš proč? Není to doufám způsobeno jenom větší roztečí řádků u seček..

Ps: U nás se praktikuje systém dva roky diskování + kypření, třetí rok orba. Vychází to tak, že kukuřice, směsky a všechny jařiny jdou vždy do orby. Na většině polí je zaorán hnůj, kejda nebo zbytky z bps suché formy. V létě pod řepky je část orba (oře se po jetelu, tam kde je hnůj...tam kam jde kejda, ta se zapravuje přímo, se pak ještě minimálně jednou prokypří a když je potřeba i zdiskuje, aby v řepce jetel nerost) a část diskování a kypření po ozimech. Pšenice a ječmeny jdou cca z 80% do zdiskovanýho a kypřenýho (to co jde do zoranýho, se seje sečkou s rotačníma bránama většinou rovnou do brázdy)...výnosy bych řek, na to jaký jsou tu půdy, má agronom hodně slušný

Honza.S2   02.12.2014 07:55:03

---

Milda: No nic než nejde orat - teď mě řekni ještě jak to dělat když jsou tam ještě svahy, kde nad 5 už orba pravděpodobně bude vyloučená? Bezorebka... V našich podmínkách si také lámou zuby hoši od Horsche, Lemkena a vybírá se co funguje. Snad jen Vaderstad a Kockerling. Pokud tu nebude fungovat tohle bez pluhu tak pluh také ne. Tam kde místy menší profil a kamení neudělám nic pluhem ani dláty. Nebo je vytáháme ven.
Jinak nejsem agronom, takže vztahy mezi úrodností, zásobenost živinama přenechám agronomům, téma zapravení hnoje se nám posouvá k otázce používání technologií. Nicméně podstatná věc je ta, že se do půdy vůbec dostává hnůj, digestáty a další a že už i farmáři co měli v osevním postupu jen tři plodiny začínají nabíhat na hrách, cukrovku, zrnové kukuřice a meziplodiny. Výnosy se pohybují na velmi dobrých úrovních, stejně tak hnojení a ochrana rostlin.

Milda11   02.12.2014 08:02:55

---

Chtěl jsem tím říct, že žádná technologie není samospásná a jen vhodnou kombinací zpracování jsem schopen zpracovat tak jak mám. to že mizí dobytek, mizí luštěníny z polí, stejně tak okopaniny a vojtěšky. se jednoznačně projevuje na stavu pozemků jaké jsou.. Do toho technika, která kolikrát nemá na poli co dělat, nesmyslné přejíždění tam a zpátky a je na průser zaděláno!!! U spoustu podniků se jede na max zisk, prodává se sláma... Lidi si neváží toho co je základní kapitál každého zemědělce a to je půda! Dokud se tu bude dělat takové zvěrstvo jaké se děje budou problémy. Půda je pořád málo v uvozovkách drahá.. Jednoznačně tu chybí západní systém. Při pronájmu udělám rozbory půdy a při vrácení pozemku za 5 nebo deset let,musí být půda ve stejném nebo lepším stavu než byla na začátku.. Bohužel jede se na maximální zisk, čili řepka, pšenice, ječmen a hlavně kukuřice kvůli BPS a to je špatně!

Patrik Chromý   02.12.2014 08:24:48

---

No Mildo, ještěže tě tu máme. Bez tebe by si každý myslel, že to, co se na polích děje je dobře. Díky že si nám to tu objasnil.

Matúš.V   02.12.2014 08:28:56

---

To TomášJ. V USA je kukuričný pás, kde sa pestuje len kukurica a sója. Tieto plodiny tam pestujú preto, lebo tam sú pre ne najlepšie podmienky. Výnosy tam bežne dosahujú 14t a výnimkou tam nie je ani 20t kukurice. sója od 5 do 8ton.
Pšeničné výnosy sú v Austrálii 1,5-2t zrážky počas vegetácie do 100mm a 35C. V Kanade Alberta výnosy 2-4t. Celý tento systém nie je za hnaním výnosu,ale efektivity. polia od 200-1000ha to znamená málo strateného času otáčaním. stroje zo zábermi aj 20m. podmietka sa robí prútovými bránami za 0,5l/ha. seje sa na 1l/ha a dajú tam 2-3 postreky. Čo je podľa teba ziskovejšie? Predstav si orať 1000ha pole, ktoré by pravdepodobne v ich podmienkach preschlo na púšť.

GTA   02.12.2014 10:31:20

---

US progresy, výnosy či technologie ochrany a pěstování rostlin bych sem netahal. Především z toho důvodu, že tam jede ve velkém GMO, což nemá jistě zanedbatelný vliv, jinak by to nedělali....

Honza.S2   02.12.2014 14:33:02

---

A jak souvisí GMO s technologií zpracování půdy a klimatickýma podmínkama? Měl jsem za to že GMO plodiny jsou rezistentní vůči škůdcům a vůči neselektivním herbicidům. Kdyžtak mě někdo opravte...

GTA   02.12.2014 17:31:17

---

A rezistence rostliny vůči škůdcům nemá snad vliv na zpracování půdy? Zrovna u takové kukuřice .... tady se musí na zavíječe mechanicky, zvlášť pokud chci dávat kukuřici stále dokola,jako je to u nich. Tam si se škůdci poradí rostlina "téměř sama", tady velmi těžko. Proto je tu pěstoevání náročnější jak na přípravu půdy, tak na chemickou ochranu. To jen taková odbočka v narážce na koment Matúše, kde říká, jak to tam dělají vše jednoduše, s minimem chemie a lacino.Nebylo to myšleno jako obhajoba orby, i když po té kukuřici by nebyla na škodu.

Mirec   02.12.2014 20:51:47

---

Veľmi zaujímavá debata, na ktorú sa mi skrz posledné 4 komentáre nedalo nezareagovať, hoci to bude už definitívny odklon od počiatočnej témy tejto debaty, zase celkom OT to snáď nebude. Chcel by som reagovať predovšetkým na komentáre Matúša V, ktorý mi príde ako veľký propagátor US postupov a presadzovania ich zavádzania v našich končinách. Nechcem tým povedať, že nesúhlasím so žiadnym s jeho názorov, zastaviť by som sa chcel práve pri tom zatiaľ poslednom. Ako vyštudovaný biotechnológ so špecializáciou práve na GMO som zároveň odporcom tejto technológie. Na jednej strane uznávam prínosy, ktoré sa takto dosiahli, na strane druhej vidím veľký problém v tom, že nejaké firmy získavajú patenty na niečo, čo tu bolo dávno pred existenciou ľudstva, len preto, lebo sa v tom pár vedcov viac či menej pomontovalo. Chcel by som vypichnúť dva momenty, ktoré Matúš vo svojom poslednom príspevku uviedol, a teda výnos od 14t (pravdepodobne na hektár) a 2-3 (odhadujem počas jednej vegetácie) postreky. Pritom nezabúdajme, že sa stále bavíme o GMO kukurici, ktorej skutočné dôsledky na ľudský organizmus nie sú známe a určite nebudú ani za ďalších 20 rokov, ale to som trošku odbočil. My v našich podmienkach, rozumej maximálne 200 ha parcely, častokrát kopcovitý terén s ťažkými pôdami a na druhej strane častý výskyt pôd lúčnych, často po väčšinu sezóny podmočených, dosahujeme výsledky v pestovaní konvenčnej kukurice v závislosti od sezóny a vyššie menovaných a ďalších faktorov od cca 8t/ha do nejakých 13-14t/ha, teda tie výsledky v porovnaní s tými americkými nie sú tak diametrálne odlišné. Ako aj nám v škole vštepovali do hláv, prínos GMO má byť vyšší výnos a jednoduchšie pestovanie, vrátane nižších nákladov na používané pesticídy a ich nižšiu aplikáciu, s čím v konečnom dôsledku súvisí ochrana ŽP. Len realita bude asi máličo menej ružová, ako to viacerí podávajú. My v podniku totiž vykonávame len jeden jediný postrek kukurice, počas celej jej vegetácie, dokonca lepšie povedané ešte pred ňou, pretože je to preemergentný postrek hneď po sejbe proti vzchádzajúcej burine, v prípade potreby doplnený prípravkom na ničenie vzídených burín. Toto je možné vďaka vhodnej agrotechnike, kedy kukuričie sa zásadne zaoráva, aby sa eliminoval výskyt vyššie spomínaných škodcov a samozrejme aj striedaním plodín, v osevnom postupe ich máme 5, je to relatívne málo, ale oproti podnikom rotujúcim 3 plodiny sme na tom ešte celkom dobre. Moja otázka do debaty je, komu vyjde ekonomika lepšie: Tomu, kto používa patentované GMO osivo (lacné určite nie je a navyše nie je možnosť si takéto osivo samostatne množiť) a následne vykonáva 2-3 chemické ošetrenia (hoci vraj podľa poučiek používanie GMO má použitie chémie v poľnohospodárstve znížiť a tak pomáhať chrániť ŽP), kedy sa opäť bavíme o špeciálnych patentovaných prípravkoch na ochranu GMO rastlín (opäť určite nie práve najlacnejších, však ani tie naše nie sú lacné) pri výnosoch trepnime o 4t/ha vyšších alebo tomu, kto spraví tri operácie, kde prvou z nich je orba a treťou sejba, používa konvenčné osivo, ktoré si môže (aspoň zatiaľ) svojpomocne namnožiť a vykoná jediné chemické ošetrenie, pri výnose nech o tie 4t/ha nižších. To je otázka ekonomiky, čo ale otázka zdravotnej (ne)škodlivosti produktov z jednotlivých z týchto postupov? Má mať z etického a morálneho hľadiska vyšší zisk spoločnosti prednosť pred skutočne zdravou (zdravšou, menej škodlivou...) potravinou určenou na výživu ľudstva?

Matúš.V   02.12.2014 21:41:33

---

To GTA v USA to síce robia jednoducho, ale maximálne precízne a všetko rátajú do posledného dolára. GMO všetci ospevujú ale v praxi to nie je až tak jednoduché, pretože škodcovia sa pomaly stávajú imúnnymi a farmári sú nútený používať každý rok inú chémiu plodinu aby sa tomu vyhli.
Mirec: často si dávam otázku a čo dnes nie je geneticky modifikované? prakticky nič dnes žiadna plodina nie je ako pred 50 rokmi. Okolo Gmo som dosť študoval aj priamo vo výskume v ST. luis a testovacom centre Monmouth a tiež čím ďalej som viac presvedčený, že to je dobrá politická kampaň. Keby bola EU skutočne proti tomu tak 90% sóje nevozíme z USA. No otázku aký to má vpliv ozaj neodpoviem, ale tiež aký vpliv na nás majú mobily, smog atd....To už ale nie je na túto debatu a asi ju ukončím a bavme sa spätne o hnoji a jeho zapravení

Vojtěch   03.12.2014 12:09:21

---

To Mirec: podle toho co já znám dle věděckých publikacích o GMO zatím neexistuje důkaz a škodlivosti GMO pro lidi či živočišné organismy, stejně tak i obecně nejsou známe důkazy negativního vlivu na prostředí (tedy né horší vlil než-li konvenční plodiny). To je krásně popsáno na wikipedii pod článkem s názvem "Genetically modified food controversies". Dokonce i EU nemá skutečný důkaz a důvod proč nechce ve větší míře povolit GMO. Dva vědecké články provedené v Evropě, které prokázali škodlivost GMO byly později označeny za paskvil nebo podvod (jedná se o práci jednoho rakušana o tom, že GMO způsobuje neplodnost myší - ten byl rakouskou vládou po fatálních chybách v experimentech odvolán, A práce jednoho francouze o tom, že GMO u potkanů způsobuje rakovinu - opět tato práce byla stažena z vědeckého časopisu a označena za paskvil nebo podvod). O skutečných důvodech proč EU není nakloněna používání GMO lze jen spekulovat. Jednu z takových hlavních spekulací může být lobing společnosti vyrábějící prostředky na ochranu rostlin aby jich prodávali stále víc a víc, a nebo strach EU s tím co si počít ještě s větším nadbytkem potravin produkovaných v rámci států EU, které jsou nejdražší na světě a bez značné subvence je nelze nikde jinde než v EU prodat. Osobně si myslím, že čím později se v EU přejde na využívání GMO tím hůř pro konkurenceschopnost a soběstačnost (především v sóje) zemědělství a s negativním vlivem na životní prostředí.

lexikon   03.12.2014 16:06:26

---

Nechcem tu zbytočne víriť debatu, ktorá je aj tak už dosť mimo témy,ale to hádam nemyslíte vážne, ten posledný príspevok, pán Vojtech??! Hadam nechcete podľa jedného článku na wikipedii súdiť GMO potraviny. Na wikipediu môžu pridávať články aj 5 ročné deti,takže vierohodnosť to má asi takú ako krčmová debata medzi traktoristami.. Dalšia do očí bijúca je posledná veta, ktorá je fakt totálne mimo reality. Vysvetlite mi, prosím, aký negatívny vplyv na životné prostredie má pestovanie klasických (NIE GMO) rastlín?! Akožie tie rastliny, ktoré sa samé vyvíjali x-rokov, prinajhoršom boli šlachtené sú čím presne škodlivé pre ŽP? Najvačší škodca ŽP je už odpradávna len a len človek, ktorý je hnaný pažravosťou a v ére peňazí sa táto škodlivosť ešte prehĺbila. A ked už spomínate lobizmus firiem vyrábajúcich postreky, tak čo potom lobizmus firiem ako Monsanto, ktoré dokážu kvôli peniazom bedačit už aj tak chudobé krajiny a to nehovorím o zákonoch, ktoré už presadili v amerike, že si tam farmári musia kupovať len ich originálne osivo a nemôžu si dorábať vlastné a dalšie ich kroky ani radšej nekomentujem. Neviem síce,ktorá lobby je silnejšia, ale GMO mi už z princípu nie je veľmi pochuti a to správanie niektorých nadnárodných firiem je úplná tragédia a dúfam, že to niekto nejakým spôsobom dokáže čo najskorej zatrhnúť a zamedziť tak nenávratným škodám na prírode, ktorej aj bez týchto genetických pokusov dost nakladáme..

Mirec   03.12.2014 20:19:31

---

*Vojtěch: Neviem, koľko máš rokov, čo si študoval (študuješ), prípadne kde pracuješ... v podstate to ani nie je podstatné, aby som to vedel, len, že mi tvoj nekonečný optimizmus pri tejto téme pripadá, ako by si bol zamestnanec Monsanta. Možno by sme mohli začať tým, aby si si ešte raz prečítal môj predchádzajúci koment... Ja viem, je trochu dlhý a miestami odbočujúci od hlavnej línie, ale sú tam uvedené minimálne niektoré zaujímavé postrehy. Uvádzaš, že nepoužívanie GMO v krajinách EU je horšie pre konkurencieschopnosť a ŽP. Minimálne diskutabilnú ekonomiku pri porovnaní GMO a neGMO som uviedol a hlavne ako napísal Matúš V., ktorý už dlhšiu dobu tu dáva poznatky z praxe z USA, takže by som aj tieto údaje bral ako celkom relevantné, napriek použitiu GM kukurice vykonávajú 2-3 postreky, kým my, náš konkrétny podnik, kde pracujem vykonávame v konvenčnej kukurici len jeden (číslom 1) jediný postrek. Nepoznám nič horšie pre životné prostredie, ako uvoľňovanie chemických látok (či už vo forme postrekov, chemických zbraní, výfukových plynov...). Keď sa bavíme o chemickej ochrane rastlín, sú s ňou spojené problémy ako kontaminácia pôdy, likvidácia necielených a užitočných druhov hmyzu, a vyšších organizmov a v neposlednom rade kontaminácia povrchových a podpovrchových vôd. Keď si predstavíme, že jedna aplikácia pesticídu predstavuje jedno poškodenie ŽP, tak ho v USA poškodzujú 2-3krát viac ako my. Zároveň to absolútne vylučuje aj tvoj pohľad, že EU nechce povoliť pestovanie GM plodín skrz lobing firiem predávajúcich pesticídy, aby ich mohli predávať viac... Ako, keď my ich v konvenčnej kukurici používame menej ako podniky v USA pri GM kukurici? Opäť vyberám z príspevku Matúša V., ktorý tiež uvádza, že pestovanie GM plodín je spojené aj so zvýšenou imúnnosťou škodcov voči príslušným prípravkom (ja len doplním, že sa to určite týka aj burín), s čím súvisí vynachádzanie stále silnejších a pravdepodobne aj škodlivejších prípravkov, respektíve zvyšovaním dávky existujúcich. Tu by som sa pristavil pri ďalšom známom momente. Napriek všeobecne zaužívaným tvrdeniam, že známy prípravok na ničenie všetkých rastlín, okrem tých GMR, ktoré sú špeciálne upravené na rezistenciu voči jeho účinkom nezanecháva žiadne rezíduá v pôde, nie je to pravda! Dôkazom tohto tvrdenia je, že v USA zvýšili povolenú hranicu rezíduí tohto prípravku v konečných potravinách, pretože už neboli schopní dodržiavať doterajšie limity, pri zachovaní súčasného spôsobu hospodárenia. Na záver by som snáď len uviedol jeden príklad, ktorý všeličo napovedá o hodnovernosti vedeckých výskumov. Je to príklad pridávania olova do benzínu. Svojho času bolo spoločnosťou požadované zvýšenie oktánového čísla benzínu. Skupina vedcov sa podujala nájsť látku, ktorá by to umožnila a zistili, že to je obyčajný etanol (rozumej alkohol, ktorého výroba je lacná a už v tej dobe bola nepatentovateľná). Hľadali preto ďalej, lebo na etanole by nezbohatli, a objavili že podobnú funkciu plní aj istá zlúčenina olova. Hoci olovo malo všeobecne zlú povesť a ihneď po spustení fabriky na výrobu tejto zlúčeniny v nej umrelo niekoľko ľudí na otravy, zaplatení vedci vydávali stále nové a nové stanoviská a zaručene nefalšované vedecké výskumy, podľa ktorých je táto látka absolútne neškodná. Jeden zo zainteresovaných pre svoj maximálny profit na besede o neškodnosti olova lial na seba danú zlúčeninu so slovami, že takto by to mohol robiť stále a nič by sa mu nestalo. Veľká irónia je v tom, že na túto besedu prišiel z liečenia, kde sa liečil na otravu olovom! Keď prestávali fungovať všetky možné aj nemožné spôsoby ako presvedčiť predovšetkým verejnosť (politikov presvedčiť bolo samozrejme jednoduché) o neškodnosti olova, prichádzali na rad kvázi argumenty, že pokiaľ sa nedokáže opak, tak musí byť olovo považované za bezpečné (už vám to niečo pripomína, však). Ušetrím vás detailov, ako sa potom dokázal opak, môžte si však byť istý, že kvôli sile peňazí to stálo veľa námahy jedného obetavého človeka (o ktorom asi väčšina z vás ani nevie a pritom je zodpovedný za fatálne zníženie nebezpečných zlúčenín olova v prostredí) a hlavne, aj keď už bola škodlivosť preukázaná, stále sa podiel olovenej zložky v palive znižoval len veľmi pomaly, až po dnešnú nulu. Zaujímavým momentom je aj to, že keď už všetky "západné" krajiny mali nulový obsah olova v palive pre jeho abnormálnu škodlivosť, spoločnosť produkujúca túto látku ďalej fungovala a aby pokryla svoje straty v západnom svete, zabezpečila, aby sa v krajinách tzv. tretieho sveta pridávalo do palív trikrát viac tejto látky, ako dovtedy! To len na margo toho, čo si ja myslím o nestranných vedeckých výskumoch a o tom, že kým sa nedokáže opak, všetko je bezpečné...

Mirec   03.12.2014 20:21:43

---

A kurnik, to som sa zas rozpísal... Ale ak sa vám to nechce čítať celé, od 22. riadku je uvedený zaujímavý príbeh, ktorý o všeličom vypovedá... a hlavne skutočný...

Matúš.V   03.12.2014 21:24:21

---

To mirec: trochu to poopravím 3 postreky som myslel 3 rôzne postreky to znamená, že každý rok dávaš jeden s 3 druhov. Nespomeniem si teraz na názvy ale sú to 3 rôzne zložky. Round up má skutočne najmenšie reziduá v pôde o tom žiadny biológ nebude viesť debatu, ale problém, môže byť v jeho použití a zlom načasovaní napríklad desikáci, alebo po postreku prišiel dážď a aktivisti, šli brať vzorky s potoka, je jasné, že voda bola kontaminovaná Dnes sa dostáva na trh biologický round up, ktorý môžeš vypiť a nestane sa ti nič. Takže suma sumárum idú na jednom postreku. U nás je jedno šťastie, že zakázali acetochlór, ale namiesto neho je iná učinná látka, ktorá je aj tak horšia ako látka v round up. Ďalšia vec je moridlo kým pri GMO ideš na osive u nás zakázali poncho, chinok, modesto ktoré obsahujú nikotinoidy a nahradil ho force, ktorý sa síce nevíri vzduchom, ale pre pôdu to je pekný kokaín. Takže si to môžeš porovnať. V USA nebola farma, kde som sa na GMO nespýtal a každý jeden farmár to hodnotil pozitívne. Ešte jedno porovnanie v EU je GMO produkt prakticky vo všetkých potravinách, liekoch, ovocí, ale nikto to nerieši, lebo to tak je a nikto to tiež nahlas nepovie. Politické pridávanie preferencií ako sme proti GMO je jedno s najväčších klamstiev na Európanoch a tvárime sa, že kým to nepestujeme tak sme zdravý, že to konzumujeme je nepodstatné :) Samy si vyrábame paradajky hydropónii čo je produkt, ktorý vyrastie na hadičkách! kupujeme sračku s UHT ohrevom čo má s mliekom spoločnú len farbu, jeme kurence, ktoré nerastú s bielkovín, ale s rastových hormónov a tu vidím problém pretože toto je len plnidlo nie strava. Niekedy mám pocit, že v EU ani nechceme počuť argumenty a fakty na túto tému a dovolím si tvrdiť že 99% ľudí si myslí, že to je zlé, ale ani nevedia prečo a ostatný čo si prečítajú nejaké nepodložené články aktivistov uveria drýstom že GMO peľ kontaminuje kukurice do niekoľko Km atd..atd...

Matúš.V   03.12.2014 22:07:00

---

Ešte doplním účinná látka ktorú pridávajú do round up je dicamba a 24B tretiu som nenašiel.

Mirec   03.12.2014 22:15:49

---

*Matúš. V: V poriadku, toto vysvetlenie vrhá hneď trošku priaznivejšie svetlo, na druhej strane zvýšenie limitu pre rezíduá v potravinách nie je žiaden nepodložený článok aktivistu, ale fakt, ktorý riešila tuším FDA (alebo iná organizácia pre potraviny, je to už nejaký ten čas, čo to bolo na pretrase a presne si nespomínam). Fakt, že prezidenti a iní čelní predstavitelia rôznych potravinárskych korporácii po vypršaní funkčných období sa dostávajú na vysoké pozície v podobných organizáciách len v mojich očiach znižuje ich kredit ako nezávislých. Keď bol niekto na čelnej pozícii v Monsanto, dnes je na podobnej napríklad v FDA, koho záujmy asi bude hájiť??? Keď k tomu všetkému o 5 rokov bude späť v Monsanto??? Ja nie som naivný, že v EU sa produkty s obsahom GMO nevyskytujú, práve naopak, vždy pri pohľade na zloženie, keď vidím v obsahu sóju si pomrmlem, že to je tá GM z USA. Takisto nevidím GMO celkovo ako len čierne, alebo len biele, vidím na tom všetky pre a proti (myslím, že výhrady, ktoré voči tomuto "projektu" mám sa dostatočne dajú vyčítať z predchádzajúcich príspevkov). Taktiež ani "naše" konvenčné poľnohospodárstvo nepovažujem za zrovna ideálne riešenie pre zveľaďovanie ŽP, ak si si všimol, chémiu som označil ako problém ako celok, bez ohľadu na to, v akom systéme hospodárenia sa používa (opäť si pritom ale uvedomujem, že bez nej by to išlo ťažko) a práve preto a týmto sa konečne vrátim k agrotechnike, by som považoval technológiu, vďaka ktorej nemusím aplikovať určitý postrek za plus. Ukončím to asi tým, že Round Up určite piť nebudem, poznám z histórie človeka, čo sa oblieval olovom a tvrdil pritom, že by to mohol robiť večne a nič by sa mu nestalo a liečil sa pritom z jeho otravy . Preto, keď mi hocikto povie, že niečo je úplne bezpečné, tobôž korporácia zameraná na ťažký zisk (nič iné), nebudem tomu slepo veriť, a určite to nie je preto, že to povedal ohrdnutý prepustený bývalý zamestnanec...

Jano SK   04.12.2014 03:03:58

---

Dovolim si laicky postreh, pretoze moje znalosti agronomie su mizive, biochemie a pod.este horsie. Ako kvalifikaciu vstupit do tejto debaty udavam, ze niekedy okolo roku 2000 som mal moznost v USA navstivit laboratoria Monsanto. To co nam ukazali, asi bolo urcene pre laicku verejnost, takze iba moj osobny sumar ktory by som rozdelil do dvoch rovin a hlavne vopred oznamujem, ze sa necitim kompetenty zaujat stanovisky dobry/zly v tejto otazke.
1. GMO alebo bez GMO - GMO nie je cierna magia, ale jedna z vedeckých metod, ktore su potrebne preskumat na to, aby nasa "zapadna" civilizacia mohla fungovat dalej. Netusim, ci jestvuje nejaky limit, kedy sa da povedat. ze ta potravina je OK a bez negativnych následkov ( narazam na to, ze aj DDT bolo istu dobu velka hviezda, kym neprisiel pruser). Nehovorim za ani proti, len konstatujem, ze vyskum pojde dalej a urcite aj cestou GMO, co je fakt ( bohuzial vcitane pokusov na nas..)
2. Monstanto. Inak povedane obrovska korporacia, ktora je svojimi majitelmi ( t.j.investicne spolocnosti, nie management firmy!! ) nutena vykazovat kazdorocny zisk a kontinualny rast. Tu sa uz naraza na hranice etiky, spolocenskej zodpovednosti, ale hlavne ide o velke peniaze, takze vzdy sa najde dost prostriedkov na potrebnu kampan ( zabezpecenie potrebneho image pre prilakanie dalsich investorov). Ak by sa GMO bralo ako alternativa a nebola by tlacena celosvetovo hlavne Monstantom, aj odpor( ale aj rozsirenie ) by bolo mozno mensie a jestvovali by aj ine cesty a riesenia. Dnes Monsanto prevalcovalo trh, tlaci sa cez lobbing do vsetkych kutov sveta, ale moj skromny nazor je, ze keby to bol projekt EU, tak denne by sa na Markize omielalo o tom, ako nic lepsie ako GMO nejestvuje a ked to nebudeme ako zákazníci akceptovat, tak nam vypadnu vsetky zuby a budeme mat modre usi, prinajlepsom prave ucho do polovice.

Ako perlicku uvadzam, ze UKSUP niekedy okolo roku 2000 pozadoval, aby ku importovanému sojovemu srotu bol dodany cerfifikat, ze sa nejdna o GMO produkt. Import bol len do SR v stotisicoch ton rocne a je sucastou beznych krmnych zmesi u nas chovanych zvierat ( teda toho, co este ostalo ). Na otazku, ako to zabezpecit, ked samotny producent suroviny - sojovych bobov ( hlavne USA ), nerozlisuje, ci sa jedna o GMO alebo non GMO soju dosla odpoved, ze ucite je mozne najst konkreteho farmara v USA, ktoru pestuje non GMO...

Vojtěch   04.12.2014 12:31:29

---

To Mirec: je mi 28 let, studoval a nadále studuji (Phd studium) zemědělskou univerzitu v ČR a v Holandsku, jsem současně zemědělec, do USA do oblasti středozápadu jezdím pravidelně každý rok od r.2005, v USA jsem i pracoval, znám tam spoustu farmářů a lidí pracujících v zemědělství a nemám absolutně žádné vazby na Monsanto. Dokonce i když pěstujeme na naší farmě asi 1000 ha kukuřice, tak jsme min. za posledních 5 let nepoužili ani jeden hybrid od Monsanta.
To Matúš: napsal jsi ve svém příspěvku že kuřata jsou krmené růstovými hormonami - to je naprostá a totální lež a nepravda pokud se to týká EU, to už nikdy neříkej a když to někdo jiný řekne, tak ho oprav že je nevzdělaný. Vím to, končím PhD studium v oboru výživa drůbeže a tak o tom vím celkem dost. V samostatné ČR, tedy min. od roku 1993 se nikdy žádné hormony nesměli používat. Stejně tak se nesmí používat krmná antibiotika na bázi stimulátorů růstu. To jsou fakta, zákony.

Vojtěch   04.12.2014 13:19:01

---

Zpět k tématu GMO.
To Mirec: Psal jsi, že používáte jen jeden postřik na kukuřici? To bych rád věděl jak to přesně děláte a tímto tě prosím, zda by jsi mi na sebe poslal kontakt, rád bych se o tom pobavil. To nemáte problémy se zavíječem, drátovcem nebo bázlivcem? Neřešíte problémy s plevely, ať běžnými jedno a dvouděložnými či typy durman a mračňák? Ani s houbovými chorobami nemáte problém? Vše se vyřeší jedním postřikem?
Já se vždy snažím vycházet z relevantních, pokud možno vědeckých ověřených informací, protože dnes ať na internet nebo do novin může napsat kdykoliv co chce, i když to mnohdy není pravda. GMO se v USA využívá min. 15-20 let a stále jsou s tim spokojeni, pokračují v tom a dosahují lepších výsledků.
To Lexikon: Mnou zmíněný článek na wikipedii o "GM food controversies" nenapsalo řádné 5-leté dítě, ale mimo jiné vychází z velké vědecké rešerše provedené na jedné britské univerzitě (omlouvám se, ale nepamatuji si její jméno), a tato rešerše porovnávala asi 180 různých vědeckých článků o GMO z různých oblastní výzkumu (od genetiky, agronomy až po ekonomické, globalizační a sociolog. otázky) a výsledkem ve zkratce bylo, že GMO produkty/potraviny jsou minimálně stejně tak dobré konvenční. Dále se uvažuje, že GMO mohou být i lepší.
Dále mi stále chybí ze strany EU alespoň nějaké reálné odůvodnění proč ne GMO. Já sám jsem se k takovému odůvodnění nedopracoval a tak nechápu proč je v EU taková obrovská negace vůči GMO. Pokud někdo z vás takové informace a prameny má, prosím vás o to aby jste mě na ně odkázali.

Vojtěch   04.12.2014 13:50:52

---

Dodávám, že nejsem odpůrcem konvenčního zemědělství, takového kterého nyní máme u nás. Je to dáno legislativním rámcem EU a my se tím musíme řídit. Díky skepsi vůči GMO, i když můžeme GMO pěstoval, ho ale nikdo nechce kupovat. V celém světě je GMO tolerováno a používá se, pěstujese (což přestavuje cca 6 miliard. populace), ale pouze v uzavřené Evropě (cca 350 milionů lidí) se pro ti GMO zbrojí jak kdyby to byl nějaký smrtící jed. Není to nějak divné?
A co je to vlastně GMO? Je to určitým způsobem šlechtění, v případě rostlin. Naše současné využívané plodiny (pšenice, ječmen, kukuřice, a další) vznikali desítky až stovky milionů let a to buď náhodnou neřízenou mutací (náhodné šlechtění bez vlivu člověka) nebo náhodnou řízenou mutací (neboli šlechtěním pod vlivem člověka). Z rozvojem molekulární biologie a dalších vědních disciplín se přišlo na GMO, což je cílená nenáhodná řízená mutace, díky které nemusíme čekat desítky až stovky let na vyšlechtění požadované vlastnosti dané rosliny. Například by se to dalo přirovnat vývoji ve formě dopravy - před stovkami let se chodilo pěšky, pak na koni, pak kolo, vlak, auta a nyní i letadla.
Zavíječ kukuřičný - problém u kukuřice velký, zatím nejefektivnější způsob boje s ním je GMO kukuřice. Co se stane když se zavíječ na poli přemnoží? Jednak se sníží výnos ale i zhorší kvalita kukuřice - zavíječ přeci v konečném stádiu produkuje toxiny, které ve chvíli kdy překročí povolené hranice tak se následně kukuřice nelze využívat k výrobě potravin pro lidi, není vhodná (zakázaná) pro využití do krmných směsí pro hospodářská zvířata a dokonce je i nevhodná pro výrobu ethanolu či použití do bioplynky.
Co pak ještě GMO plodiny, které mají odolnost vůči suchu - tzn. je budeme moci úspěšně pěstovat i ve více a více se rozšiřujících suchých oblastech. Co pak GMO plodiny s nižším nárokem na dusík - budeme potřebovat méně průmyslových hnojiv. Atd.

Mirec   04.12.2014 17:39:06

---

*Vojtěch, kontaktoval som ťa cez SZ...

Matúš.V   04.12.2014 20:03:36

---

To vojtech: Na Slovensku nie je povinné udávať krajinu pôvodu mäsa. Neviem ako to je v CZ.Je všeobecne známe, že do reťazcov sa dováža kuracie mäso z Argentíny a to spôsobom, že na lodi naložia malé kuratá a kým loď dopláva do EU sú to dospelé kurence.
Doma som si spravil jedno porovnanie s kuracím mäsom: Odvážil som si v surovom stave mäso kúpené v obchode a mäso od susedy z dvora.
Kuracie mäso od susedy po tepelnom spracovaní stratilo cca 20% hmotnosti kým to kúpené o skoro 40% Prosím ťa nevrav mi príbehy o zdravom mäse.

Karel Arazim   04.12.2014 22:15:12

---

Matúš: Najdi si na Streamu pořad Jídlo s.r.o. a tak dva měsíce zpátky tam bylo o výkrmu brojlerů. Věřit nemusíš, ale je to tak. A na konci je krásný zdůvodnění proč to tak je.... Když chtějí lidi kuře za šest pětek, tak to jinak nejde ;-)

Vojtěch   04.12.2014 23:50:00

---

To Matúš: Všechny potraviny uváděné na trh, tedy včetně masa jsou zdravotně nezávislé. To že ti jedno kuře ztratí více hmotnosti je reálné, ale hlavní příčinou tohoto rozdílu je zpracování daných kuřat po porážce na jatkách, např. jejich způsob chlazení, a velmi malý vliv na to kolik ti po zpracování maso ztratí vody má způsob výkrmu kuřete, nebo krmivo.
Tak jak říká Karel Arazim s odkazem na pořad Jídlo s.r.o. - pokud chceme levné a ještě levnější potraviny, tak je vyrábíme tak jak je uvedeno v daném dokumentu. Pokud se ale preference velké části spotřebitelů změní a budou ochotni vynaložit za potraviny více peněz ze svého důchodu čímž vytvoří tlak na producenty potravin a tak zemědělci, na příkladu chovu drůbeže budou vykrmovat kuřata trošku jiným způsobem a tím i výsledné produkty budou mít lepší kulinářské a chuťové vlastnosti (zdravotní a hygienické vlastnosti budou ale naprosto stejné). Nabídku potravin určuje jejich poptávka, jinak řečeno dnes o předmětu výroby zemědělců nerozhodují zemědělci sami, ale koneční spotřebitelé.

Milda11   05.12.2014 08:02:00

---

Nedá mi to a musím reagovat!
Vojtěchu kde jste přišel na to, že když lidi budou ochotni zaplatit více za potraviny tak se budou vyrábět kvalitnější? Pokud vím a mám tím s tím i praktické zkušenosti, tak největší podíl na ceně má rabat koncového prodejce!! Tam je obrovská vůle. Potraviny můžou být stejně drahé,ale daleko kvalitnější, když si některé články v řetězci omezí svůj profit a zemědělci to nejsou!!!!!
A pak mluvilo se tu o hovězím z Argentiny, maso ve stejné kvalitě umíme udělat i my tady, pokud tu ale jsou předpisy jaké jsou, tak to prostě za ty prachy nejde. To že se naženou býci z hor na loď, tam se to pozabíjí, co se nehodí se vyháže do moře a pak se to sem doveze bude vždy levnější. O kvalitě nejsem přesvědčen a ze zásady takové maso nekupuji!

C208   05.12.2014 11:04:38

---

To Vojtěch : Nejako som sa dočítal od teba novinku o vijačke ktorá produkuje v konečnom štádiu toxíny. Vždy som mal za to že GMO kukurica si sama produkuje toxíny , a tým ničí svojích škodcov...Bohužiaľ i užitočný hmyz čiže napríklad i prirodzených nepriateľov vijačky... Takže môj osobný názor je efektívne ničenie tohto škodcu orba... Čisto teoreticky máš pravdu o zdravotne nezávadný potravinách , no v praktickom živote by som povedal že je to presný opak...Viac farbenie mäsa , dovoz pokazených vajičok a pod. ...

pepeXTC   05.12.2014 17:21:02

---

Vzhledem ke kvalite masa mam svuj nazor, ze chut domaciho masa mi nikdy nenahradi zadny jiny. Stalo se mi, ze jsem zakoupenou krkovici 2x vyhodil, protoze mela neprirozeny zapach a chut byla take zcela spatna. Chut a vune masa se mi jevila jako zapach ze strev. V tomto prispevku myslim maso veprove.

FendtM   11.12.2014 04:58:12

---

Možno trochu mimo hlavnej témy a v neskoršej diskusii, no snáď sa nájde pár znalcov, čo vyjadria svoj názor. Nemám agro školu, ani do tejto problematiky toľko nevidím.

Moja situácia: mám na malej skládke pri dome asi 2-3 malej vlečky hnoja/kompostu. Pred pár rokmi sa sem dával ešte hnoj z domáceho chovu hospodárskych zvierat (kravy, ošípané), posledné roky len bio odpad z kuchyne, tráva, seno, piliny, takže myslím že je odležaný dosť.

Chcem sa spýtať na vplyv tohto materiálu na humusnú hmotu a úniky dusíka atď, proste účinnosť tohto materiálu, keď by som v súčasnosti tento materiál ručne nakladal, teda prevzdušnil, previezol na inú skládku, kde by sa len vysypal a keď primrzne tak rozniesol do vinohradu v dávke cca 2 fúriky na 7 koreňov (jedno medzistĺpie). Materiál by bol zapravovaný rotavátorom až na jar, po reze viniča. Do zvyšku vinohradu by bol aplikovaný maštaľný hnoj získaný z družstva, no obdobne, teda po primrznutí rozvezený a na jar zapracovaný.

Každopádne myslím že tento materiál by mal mať na pôdu pozitívny vplyv, no ide mi o čo jeho najlepšie využitie, účinky, straty N atď. Zaujíma ma každý názor. Vďaka.

Bacza   11.12.2014 15:46:40

---

To: FendtM

Tak na humusovou hmotu to bude mít určitě dobrý vliv, avšak viděl bych problém v tom dlouhém ležení hnoje na povrchu. Jak jsem již psal nahoře, co den to je únik N znatelnější

Jinak to rozvezení hnoje na zmrzlou zem.. Nejsem si jist jestli tím neporušujete legislativu, protože jak je mi známo tak je zákaz rozmetání hnoje je-li půda zamrznuta do 8cm. Ale jestli tohle platí i u vinic to netuším