pfernet   03.02.2013 01:49:06

---

Nějak nechápu tohle co to má znamenat. Tím nemyslim vůbec nic proti autorovi ba naopak víc takových galerek ze zahraničí . Jen ten výsměch od států,které pobírají 2x až 3x takové dotace a nejsou schopny si obstarat běžný chod farmy v zimě natož v sezoně bez služeb a když jim někdo "šlápne na špičky " tak si stěžujou jak to může fungovat?????? a jak se máme bránit a být konkurence schopni?????

hTC   03.02.2013 15:22:58

---

Zdravim,
měl bych jeden dotaz na autora.
Jaké jsou tam sousedské vztahy zemědělců?

FarmWEB   03.02.2013 19:23:26

---

No tak abych to trochu osvětlil... Jak se říká všechno je o penězích, majitel farmy mi vysvětloval proč to tak dělá. Například tahle cisterna kdyby si jí šel koupit tak ho přijde na nějakých 18000 euro. Zapůjčení ho stojí na den 100 euro a potřebuje ji tak 10 - 12 dní v roce. Takže si snadno spočítá že by se mu zaplatila tak za 18 - 20 let + by stroj musel udržovat, občas něco opravit a cpát do toho další peníze. Takže ho vyjde lépe si ji půjčit, pokaždé mít stroj v dobrém stavu, udržovaný a bez starostí. Takže asi tak. No a také tu mají trochu jiné pracovní vytížení. Většina farem je rodinných. Zde, co jsem já, máme cca 350 kusů skotu. Z toho 100 krav na dojení a veškerou práci děláme ve dvou - majitel + já. Takže by se práce na polích, jako setí, senáže a sklizeň obilí bez služeb ani stihnout nedaly.

Patrik.Goon   05.02.2013 11:57:37

---

Zdravím,já bych chtěl tady konstatovat jednu věc,jak říkal FarmWEB,že všechno je o penězích to je souhlas,ale vezměte si nějaké české podniky jedny mají stroje, za které by se nestyděli ani Němci a druzí přežívají z dotace na dotaci a to je podle mne špatně.Když jsem řekl,proč třeba podnik nezačne pěstovat řepu,tak mi byla řečena dost stručná odpověd . Pokud by jsme začali pěstovat řepu,tak většinu zisků dáme za agroslužby a bylo to.Prý by to nemělo žádný význam,ale já si myslím,že ano.Každý si myslí,že se dá stavět z velkých peněz,ale já říkám,přikládáš pořád menší částky a v závěru máš velkou,ale to jsem odbočil od vašeho témata,ale chtěl jsem tohle říci.Děkuji za pochopení Patrik.

Pavel Toman   05.02.2013 12:07:53

---

Vím, že si řepu uvedl jen jako příklad, ale začít dnes pěstovat řepu je v dnešním systému kvót obtížné. Kvótu 372 tis. tun naplňujeme až až, ještě se pěstuje nadkvótová řepa. A dělat řepu na bioethanol žádný hit není...

Patrik.Goon   05.02.2013 12:49:08

---

No jo,ale když si vezmeš,že všude je řepka a řepka.No jo pokud vím,tak jsem slyšel,že asi 3600 Kč za tunu,ale jistý si s tím nejsem. Řepu jsem uvedl jako příklad dobře si to pochopil ,ale tak mi řekni jaká plodina se výnosově kromě řepky vyplatí ?
Se řepkou podstatně není žádná práce.Dřív se dělala aspon sláma ze řepky jako podestýlka býkům,ale to už se moc nevidí.Důvod,protože kombajny mají drtiče.

Fastrac3220   05.02.2013 12:55:44

---

Důvod, že maj kombajny drtiče je nesmysl. Popravdě důvod neznám, ale věř že drtičem to není.

Pavel Toman   05.02.2013 13:04:56

---

Těch 3600 Kč za tunu myslíš u čeho? Za řepku se dnes platí téměř 12 000/tuna.
Ano, dnes se vše točí kolem pšenice, řepky a kukuřice a ječmene. Tak to bohužel je, protože to jsou plodiny ze kterých se dá vyrobit řada dalších věcí. Dají se s nimi nakrmit jak lidi tak zvířata a průmysl bych se bez nich taky neobešel.
Ostatní plodiny jsou minoritní, buď jsou nepotřebné, nebo to malé množství stačí. Nikdo nebude pěstovat plodiny, na kterých bude prodělávat. Třeba plocha řepy (respektive kvóta) je víceméně odpovídající naší roční spotřebě a něco málo se pěstuje pro bioethanol. Vzhledem k tomu, že celá evropa vyrábí cukru až až, tak kam by jsme vyvezly ty naše přebytky?

Co se řepky týče, buďme za ní rádi. Netvrdím, že je dobře, že jí je všude "tolik" (řepka zabírá cca 12 % plochy orné půdy), ale v systému, kde se na poli točí tři obilniny (pšenice, ječmen, kukuřice) je řepka jediná, dvouděložná, širokolistá, zlepšující plodina na kterou se nepřenáší škůdci a choroby obilnin a dají se v ní poměrně dobře vyhubit trávovité plevele co zlobí v obilí.
To že se její sláma drtí a zůstává na poli je jedině dobře. Na většině pozemků je problém s přísunem organické hmoty (není hnůj, sláma se pálí ve spalovnách, meziplodiny se taky moc nepěstují), takže aspoň se zaoře její sláma a výdrol.

Pavel Toman   05.02.2013 13:07:20

---

Jinak řepková sláma se dřív sbírala hlavně z nouze, když nebylo dost obilný slámy. Když to bylo je drobet možné, nechalo se to na poli.

Honza.S2   05.02.2013 13:11:14

---

Oatrik Goon: Viděl jsi někdy člověče technologický postup od zasetí, přes chemické ošetření až po sklizeň u řepky? A pokud by někdo začal znovu pěstovat řepu - tak by dal většinu zisku za agroslužby? Jenom kvůli tomu to neudělá? Já myslel že cukrovary jsou srovnány se zemí a dnes začínají přemýšlet jak podpořit řepařství Že cukrovka měla svoje místo v osevním postupu, jedna z nejvýnosnějších plodin, ovšem také nejrizikovějších sa také díky ní mělo hodně lidí zaměstnání. Na to se přišlo až 7 let po rozbourání cukrovarnického průmyslu.
A s řepkou to nebude také už tak jednoduché, EU nepodpoří do budoucnosti příměs do paliv, takže řepka na biopaliva půjde dolů. My ji naštěstí neděláme takže mě to netrápí.
Jinak pokud chceš plodinu nejméně náročnou na práci a nejvýnosnější, zasej kukuřici. I když té je také všude dost.

Patrik.Goon   05.02.2013 13:44:25

---

Já jsem řekl,že se řepkou není podstatně žádná práce.
Musíš řepku stříkat ? Nemusíš.A s tou výkupní cenou jsem se hodně spletl za to se omlouvám,ale Honzo ty si mne nepochopil.Já jsem říkal jen svůj názor a řekl jsem co mi bylo řečeno a to je vše. A kukuřice je docela hodně ze dvou důvodů,ale to ty s tvojí chytrostí určitě víš,ale nepřišel jsem rýpat do druhého.

Pavel Toman   05.02.2013 13:49:57

---

Kukuřice je "hodně" - cca 320 tisíc hektarů (zrno i siláž, řepky je 400 tis. a pšenice 800 tis ha), protože má velký výnosový potenciál, vyrobíš z ní olej, sladidlo i mouku atd. Dnes je rozhodující obilninou pšenice, do budoucna to budu kukuřice, tak to prostě je.

Patriku, zkoušel jsi někdy vypěstovat řepku bez postřiků??

Řepka je jedna z nenáročnějších plodin na chemickou ochranu. Při rozumné agrotechnice dejme tomu plevele moc řešit nemusíš (obyvykle se proti plevelům stříká jednou), ale jen těch škůdců... pilatka, blýskáček, krytonosci, bejlomorky atd., pak houbové choroby, nemluvě o regulátorech růstu (to je i několik postřiků), před sklizní pak alespoň lepení šešulí, nebo i desikace.....

Viděl jsem pokusy s eko-řepkou a stručně shrnuto, v praxi to nejde

tomD   05.02.2013 14:51:20

---

Přesně tak , řepka byl hodně špatnej příklad....třeba zde je do ní nejvíce vstupů s postřikovačem ze všech plodin ...přesně potřebuješ přez zimu ji zastavit a nakrmit kořeny na jaře jí zas rozjed a potom ti příletí blýskáček atd atd...nejnaročnější plodina když zní chceš vytěžit aspon něco a pak příjde nějaká bouře a je to stejně fuč...nevim no tady se občas experimentuje a loni mi přišlo jako dobrý soja a proso ...chemie nic moc a výnos slušný...samozřejmně netuším výkupní ceny...

Pavel Toman   05.02.2013 15:04:57

---

Řepka chce zkrátka své, nejde o ni říct, že je to nějaká blbuvzdorná plodina
Sója je a bude i do budoucna zajímavá, ale daří se jí zatím jen v teplejších oblastech (i když se už blýská na lepší časy). Teoreticky by ale sója mohla u nás v budoucnu nahradit řepku, které se daří zase víc v chladnějších oblastech. Na proso zase musí být odbyt a ten není...
Je težký vymyslet, čím řepku nahradit. Až EU zavede tzv. Greening, tzn ozelenění - každý zemědělec bude muset 7% svojí orný půdy buď zatravnit, nebo pěstovat bobovité rostliny bez používání dusíkatých hnojiv, takže by se tu otevřela příležitost pěstovat více hrachu, bobu, lupiny. Ale zase to bude otázka odbytu a taky v jaký konečný podobě se ten greening schválí.

Patrik.Goon   05.02.2013 16:35:49

---

Pavle,já jsem student a na farmweb jsem se zaregistroval hlavně,abych byl poučovaný a věděl toho více,než vím.Řepku jsem viděl pěstovat bez postřiků.
A věřte,nevěřte to je už vaše věc.
No to moc dobře znám to zatravnování Biotop

Petr.J   05.02.2013 17:02:11

---

Víš Patriku, ono je to někdy těžký. To musíš oběhnout aspon 10 podniků, podívat se na jejich postupy a pak můžeš si klidně prosadit názor, ale jelikož praxe je jiná a řepka opravdu patří k jedné z nejnáročnějších plodin na postřiky, jelikož když jde ve špatné fázi růstu do zimy, tak ti vymrzne a nebo ti ji na jaře ,,sežerou,, škůdci, takže v běžné praxi se do toho musí investovat a s trpělivostí to ošetřovat, takže až tak nenáročný to opravdu není.
A k tomu mě napadá otázka...na kolikati ha jsi to viděl pěstovat????

Pavel Toman   05.02.2013 17:21:38

---

Patriku, já jsem taky student. Řepku pěstovanou "bez postřiků" nebo ekořepku jsem viděl na dvou výzkumných stanicích, na jedné se jednalo o kontrolní parcelky, na druhé se přímo pokoušeli pěstovat ekologickou řepku. Na tu ekologickou aplikovali všemožné biopreparáty, vodní sklo, popel atd. Plečkování bylo samozřejmostí. Nejlepších výsledků bylo dosaženo, když byla řepka třetí rok na stejném místě - namnožili se tam přirození nepřátelé škůdců. Ale při jiném opakování zas přišlo špatný počasí a řepku poškodily houbové choroby.
Já sám jsem řepku pěstoval 4 roky na zahradě, na výměrách 5 - 10 m2. Plevele jsem plečkoval, ale blýskáček jí vždy poškodil.

Co se týče pěstování ekořepky, tak to samozřejmě lze, nutností je pěstovat jí ve vyšších nadmořských výškách, použít všechny dostupné přípravky a doufat že bude ve správnou chvíli pršet. Ale zkrátka i ekořepka se musí postřikvat a přihnojovat. Takže pokud si viděl, jak ji někdo pěstuje bez postřiků, tak si měl zřejmě velké štěstí, protože podobné "šílenství" se jen tak nevidí

tomD   05.02.2013 17:44:29

---

Ještě vám dotoho skočím...tady je jedem supr soukromnik kterej teda řepku loni stříknul asi jen 1 , možná 2 ani nevim jestli ji stihl desikovat...no vyrostla mu neskutečná pastva bordelu a řepka mizerie ...nevim jestli to pěstoval kvůli nějaký dotaci ale nesklidil ztoho skoro nic a dokonce mu ji sekali snad koncem července...jinak je to borec , řepka taková supr plodina na zlikvidování všemožnýho plevelu a parádní předplodina aby ted hodil nějaký obilí a on vesele z oral a asi na jaře dá kukuřici nebo nevim ...ale jeho hospodaření je kapitola sama o sobě...stačí vidět ten bordel kolem baráku a techniku....

TomDuba   05.02.2013 18:34:00

---

Chtěl bych se zeptat na tu kvótu ohledně řepy. To číslo 372 000 tun má být kvóta na vyrobený cukr, či co? Já jen, když vezmu v potaz že jen Dobrovice + Meziříčí letos vyrobilo 300 000 tun cukru, tak co těch dalších 5 cukrovarů v ČR?
Prostě mi jde o ten poměr mezi kvótovou a nadkvótovou řepou, popř. co se s ní vůbec děje(nadkvotová)?

Díky.

Pavel Toman   05.02.2013 18:52:42

---

Ano 372 459 tun je naše národní kvóta na výrobu cukru (z toho TTD má kvótu 208 715 tun cukru). Cukr vyrobený nad kvótu se může (musí) buďto vyvézt do třetích zemích, nebo použitá jako surovina pro průmysl, a nebo se určitá část může převést do dalšího roku.

Patrik.Goon   05.02.2013 19:05:05

---

Petře,bylo to asi dohromady 45 ha.Ale já se také divil,ale ten podnik nemá ani postřikovač a to je potom těžký.No v létě v tom podniku budu asi jezdit,tak zkusím něco nafotit a ukázat vám to a pak ještě něco k tomu dodat.

Pavel Toman   05.02.2013 19:19:17

---

Takových podniků je, co nemají postřikovač. Zrovna postřiky se dají u menších i středních podniků dobře pokrýt službami.

Patriku, teď se prosím neuraž, ale byla to opravdu řepka? Ono plno lidí si totiž plete řepku s hořčicí. Obě jsou si dost podobné a pěstovat hořčici bez postřiků už není taková utopie jako s řepkou.

Patrik.Goon   05.02.2013 19:26:49

---

Ne,tak špatně na tom nejsem,abych nepoznal řepku od hořčice.
Ale je vidět,že vy to nepochopíte všude se to stříká,ale existují nějaké podniky kde ne.Ale to musíte vidět na vlastní oči a proto ukončuji radši z mého strany diskuzi.Děkuji pánové za ponaučení a za nějaké rady.

Pavel Toman   05.02.2013 19:30:35

---

Pokud předložíš nějaký fotky, bude to jedině dobře, takovýhle rarity nikdy neurazí

Jo a nejde o to, že by jsme to nechápali. Osobně jsem řepku bez postřiků zkoušel pěstovat a viděl jsem takové pokusu i jinde a výsledky byly vždy výrazně podprůměrné (v těch lepších případech). Když si spočítám, co všechno a kolikrát se musí v řepce postřikovat, tak jen nevěřícně kroutím hlavou, že by si opravdu někdo "lajznul" dělat řepku bez postřiků. I když, tady na FW už jsem viděl věcí

Jaroušek   05.02.2013 19:33:18

---

A nevíš jaký měli třeba výnos ?

Patrik.Goon   05.02.2013 19:59:15

---

Zeptám se vám na výnos a pak vám to řeknu a fotky taky při žních.
No Pavle v tomhle světě je možný všechno.
Jo ještě jedna věc z toho podniku ,ale hoši ted se nesmějte,ten borec když jezdil se sečkou Pottinger, tak až po půl hektaru zjistil,že mu neseje.

Zdenda Deere   05.02.2013 20:03:53

---

Ted už chápu, proč v tom podniku nestříkají, když ani nesejí . "Mašina chodí pěkně, ale neseje"

Patrik.Goon   05.02.2013 20:06:42

---

Ale on pak sel od znova.Ale víc o tom člověku říkat nebude,protože ho nechci urazit,ale je toho spoustu,je to talent.Kdo by chtěl něco vědět,až si napíše soukromě.

Mirec   05.02.2013 20:38:21

---

Mne to nie je vôbec do smiechu, pretože viem, že siať repku na rozdiel od iných plodín chce poriadny kumšt od obsluhy, hlavne keď podnik nerobí tisíce hektárov a samotnú repku (aj to možno ešte rôzne odrody) má možno na 200-300 ha!!! Nakoľko semeno repky je malé a aj výsevok je nízky, sejačka býva často skôr prázdna ako plná (hlavne pri dosievaní jednej odrody, poľa a pod.) a pri takýchto situáciach má vodič v traktore informáciu, že sejačka je úplne prázdna a neseje, hoci skutočnosť je úplne iná a zaseje možno ešte niekoľko desiatok hektárov. Neviem, či to je problém všetkých sejačiek, alebo len tej v našom podniku (ja v ňom ale nepracujem) ale z prvej ruky viem, že u nás so sejbou repky tento problém je a seje sa vlastne na náhodu- na základe vizuálnej kontroly obsahu sejačky.
Na margo samotného ošetrovania repky- aj ja sa musím prikloniť k väčšine a len im dať za pravdu, že je to jedna z najnáročnejších vo veľkom pestovaných poľnohospodárskych plodín, ak nie aj rovno najnáročnejšia- a to či sa jedná o ošetrovanie proti škodcom, prihnojovanie predovšetkým dusíkom na ktorý je repka mimoriadne náročná, ošetrovanie pred zimou, aby príliš neprerástla (čo bol problém práve pred touto zimou, kedy- aspoň u nás, repky pre výdatnú vlahu dosť prerástli, dokonca v niektorých častiach SR začali kvitnúť!!!), ďalej desikácia pred zberom... proste celý rad zásahov do porastu. Ja osobne si len ťažko viem predstaviť, ako by to fungovalo bez toho a aké výnosy potom možno očakávať. Samozrejme je to ovplyvnené tým, že som to ináč robiť nevidel... ale po pravde neviem (teda vlastne viem), či by to poľnohospodári striekali a hnojili, keby to nebolo potrebné a ušetrili by tak náklady na tieto operácie. Už nehovoriac o tom, že keď repku napadnú vošky po vzídení, tak sa to jednoducho musí postriekať, lebo z toho ináč nič nebude.

Jiri Rakus   07.02.2013 10:39:17

---

Zdravím Vás. pěstovat oz. řepku eko systémem je značně náročné. Je potřeba se více věnovat mechanickým zásahům,výběru osiva jelikož chemie je omezena na co největší míru. Nicméně si myslím, že by to snad šlo, záleží také na roku, na počasí a taky, co je zaseto na vedlejších pozemcích kolem daného osetého pozemku, na předplodinách.
Houbové choroby, zejména hlízenka , a boj s nimi bude značně náročný, avšak existuje přípravek ozn. jako Polyversum, který je dovolen a s nímž by to šlo. Co se týče škůdců - je důležité se věnovat preventivním opatřením a podpoře predátorů.
Je možná vhodné umístit řepku do nejvhodnějších poloh např. na větrné polohy, kde je nízký výskyt škůdců. otázkou druhou je, co ekonomika a jestli opravdu není lepší si to stříknout. Další otázka je,co se sírou,jelikož řepka ji vyžaduje.