Petr B   11.05.2009 17:14:50

---

Zajímaly by mne názory na zapravování hnoje pomocí podmítačů, ať radličkových nebo diskových. Podle mne to je spíše nouzové řešení. Pro optimální účinnost by bylo potřeba hloubku záběru 20-25 cm, což ovšem je dost energeticky náročné (myšleno u radliček). Potom orba 15-20cm hluboko vyjde na téměř stejnou spotřebu. Jaké máte zkušenosti ?

Pavel Toman   11.05.2009 17:30:37

---

U nás na statku se tahle forma zapravení hnoje taky občas použije. Ale opravdu pouze tehdy, když je potřeba najednou zapravit větší množství hnoje na velkou plochu. A protože strojům ze statku (JD 6910s + pětiradličný B201, popř i čtyřradličný obracák + Z 7340/JD 6430) by trvalo zapravení hnoje několik dní, tak na rozmetání i zapravování hnoje nám pomůže podnik se kterým spolupracujeme. Tak se hnůj zapravý pomocí Horsch Terrano( hloubka cca 20 cm). Výhodou je že je to poměrně rychlé, ale přece jenom, půdu to neobrátí a hnůj se jenom smíchá s zeminou a po dešti nebo po zasetí a následném uválcování část hnoje zůstane na povrchu.
Jednou se zkoušelo zapravovat i s Rubinem, ale tam výsledek nebyl zrovna uspokojivý.
Takže když je čas a termíny nás netlačí, tak se použije orba klasickým pluhem, je to sice pomalejší, ale účinek je větší.

Další sousední podnik loni zapravoval hnůj pomocí disků Rau Galaxy a aby se dostala pod zem aspon většina hnoje, tak se pole muselo diskovat dvakrát po sobě. Když potom seli, tak použili kombinaci Lemken Solitair + Zirkon a ty rotační brány zase vytahli poměrně dost hnoje na povrch. Kdyby to zorali, tak by to Zirkon taky vytahal, ale ne v takovém množství.

Petr B   11.05.2009 18:13:59

---

Perfektní názor, díky za něj. Nemají ty disky RAU náhodou vzadu Sterntiller, tedy dvojitý hřebový rotor ? Ten je na úpravu struktury půdy výborný, ale při zapravování hnoje to asi nebude to pravé. To je lepší klasický opěrný válec.
Disky mají nevýhodu v omezené hloubce záběru, 14 cm je pro hnůj opravdu málo. Snadno se pak vytahá zpátky na povrch. Mimoto si myslim, že potom velký díl hnoje je v oblasti mělko pod povrchem, kde rostliny živiny z něj nevyužijí nebo se brzo vyplaví.
Disky bych viděl tak v možnosti zapravit kejdu. Viděl jsem i v zahraničí u službařů soupravy, kde jela cisterna s klasickou povrchovou aplikací a hned vedle traktor s Rubinem. Cisterna je mobilní, nemusí vozit velký aplikátor, celá technologie je rychlá a flexibilní.
Jinak při setí kombinací Solitair + Zirkon se Zirkon může nastavit tak, že půdu kypří jen mělce. Ovšem při mělkém zapravení hnoje to stejně není řešení. Při setí do zoraného si myslím, že by se operace obešla bez vytahávání hnoje. Ty hřeby se totiž nechají nastavit "natupo", takže mají velice omezený účinek na vytahování rostlin, kamenů apod. z půdy.