Email: :Heslo 
Zapomenuté heslo?
titulni fotografie
Domů Fórum Galerie Komentáře Statistika Farmvideo Návštěvní kniha Odkazy Pravidla Ke stažení OLD Eshop

Zobrazit kategorie  Zobrazit fotografy  Zobrazit galerie  Zpravodajství  Novinky  
vojtaa   20.11.2010 21:19:42
Je ten fugát k něčemu užitečný pro rostliny? Mám na mysly jestli je to hnojivo nebo organické látky a tak ?
Jakub Medera   20.11.2010 21:20:32
Velmi pěkné. Takové zajímavé galerie se mi líbí.smile smile
Broník   20.11.2010 22:54:31
Fugát je velmi užitečný. Dle slov agronoma to porostu rozhodně pomůže. Aplikují to na pole nebo na louky a s velmi pozitivními výsledky. Jen je rozdíl v tom, jak se to aplikuje. Když se na louce používá hadicový aplikátor, tak to vyžere pruhy v trávě. Na poli to ale neudělá. Proto se na louky stříká fugát plošným roztřikem. Záběr 8 metrů. Jinak s cisternou je zatím maximální spokojenost. Pořídili jí na základě dobrých zkušeností z vedlejšího podniku, kde mají cisternu od stejného výrobce. Jistě, že mi to nedalo a ptal jsem se také na tolik zde diskutovaný tlak na půdu. S cisternou Zunhammer majitel neví, jak taková kolej v poli vypadá smile smile . Porosty jsou naprosto neponičené. A je to především díky obutí na kterém se nešetřilo. Denní výkon závisí na délce vzdálenosti. Denně je schopen na pole vyaplikovat 10 až 20 cisteren. Zajímavostí je, že z nádrže na fugát při napuštění jedné cisterny ubude jeden centimetr. Denně přibývají až tři centimetry.
Petr   21.11.2010 09:17:57
To Broník: A nevíš náhodou, jaký má ten fugát konkrétní obsah živin?
tomD   21.11.2010 10:53:23
Vyvážím s 15500 Zunhammerem fugát z BPS ...vozíme to mimo jiné i na louky a 9 metrovým hadicovým aplikátorem žádne spálené pruhy nedělámsmile ...jinak sme to vozili do kukuřice a hlavně do čiroku čím se tady BPS krmí ;-)
Broník   21.11.2010 12:10:16
To Petr : V nejbližší době se to pokusím zjistit.
Tomáš Hrdlička   21.11.2010 14:45:33
Jednou nám vyprávěl jeden nejmenovaný profesor z jedné nejmenované vysoké školy, že byl na přednášce o bioplynových stanicí.

A měl dotaz kolik se spálí nafty při provozu bioplynových stanic v ČR. Bylo mu odpovězeno nějaké číslo. No pak se zeptat kolik by vyrobili elektrické energie s té spálené nafty. Prý !!!! mu bylo řečeno mnohem větší číslo než kolik bioplynové stanice v ČR vyprodukují energie sami o sobě.

Otázka je, kde je pravda ? A docela by mne to zajímalo.
smile
Zetor   21.11.2010 17:18:31
To Tomáš: Tak já si myslím, že pravda to je, slyšel jsem něco podobného. Ale podle mě kdo si myslí, že tomu tak není, tak je velkej idealista, nebo naprostej blázen.

Význam BPS vidím v tom, že zemědělci mají jistý přísun peněz a na polích je co pěstovat v době, kdy živočišná výroba upadá. O potraviny jaksi není zájem. Za nějaký čas, až bude jídla méně a lidé začnou bláznit, se přestane vysévat kukuřice a začne se vysévat obilí. Což je určitě jednodušší, než kdyby se měly bourat novostavby a orat parkoviště, která by na polích zkrachovalých podniků mezitím vyrostla...
Dann   21.11.2010 19:08:41
Takhle nějak si představuji pěknou galerku, autora za to chválím. Pěkný popis, k tomu pěkné fotky=nádherasmile .
Broník   22.11.2010 19:35:58
To s tou naftou se mi nezdá. Myšlenka BPS přece spočívá v naprosto ekologické výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Motor pohání přece ten bioplyn. Tak k čemu nafta ?
David Roudnicky   22.11.2010 19:39:37
No traktory které obdělávají plodinu pro BPS na vzduch nejezdí..
Jan.F   22.11.2010 20:09:00
Dřív seto vozilo do jam pro krávy teď do jam pro BPS (takovej rozdíl vtom asi nebude)

Metallica   22.11.2010 20:11:02
Dřív to sloužilo k výrobě jídla, teď k výrobě energie... to bude asi ten nejpodstatnější rozdíl.
PYTEL   22.11.2010 20:18:22
V tom kolik nafty se spotřebuje na výrobu, to podle mě asi nebude, ale několikrát jsem slyšel o tom, že při spouštění BPS se musí substrát ve fermentorech zahřát na určitou teplotu, aby nastal nějaký chemický proces a to se vše ohřívá naftou, ale jen při zpuštění. Nevím co je na tom pravdy, ale už jsem to slyšel asi 2x. BPS určitě není špatná věc, ale: podik má 800ha z toho 390ha jsou kukuřice a vždyť kukuřice je plodina, která potřebuje obrovské množství živin a měla by být na stejném místě minimalně po 4-5ti letech. Jak to budou řešit??? Nebo např letošní rok pro kukuřici naprosto hrozný (okres SY) když mám 100 ha pro krávy a naroste málo hmoty tak se to nahradí např. ze senáží, i když senž už taky není to co senáž a když budu mít kukuřici na 400ha tak to je 4x víc hmoty, kterou bych musel něčím nahradit. Kde to vezmu??? Děkuji za odpověď.smile
Zetor   22.11.2010 20:49:06
Ale ano, je to v té naftě. Si to rozpočítejte... Podmítka, 6-7 l/ha, orba či kypření 20 l/ha, předseťová příprava 5l/ha, setí 7 l/ha, postřiky ani nepočítám, sklizeň řezačkou až 40 l/ha + odvozy. To máte celkem 70 - 80 l/ha. To už je řádná porce. K tomu osivo, zaměstnanci, odpisy strojů, odpisy stanice, efektivní to zas tak nebude. To je jen aby se uchlácholili zelení. Samozřejmě budoucnost energie je v jaderné fúzi.

A kukuřice se dá pěstovat i 20 let po sobě. A hodně podniků musí kukuřici dokupovat, když jim to nevyjde, to je běžná záležitost...
Jan.F   22.11.2010 20:56:03
V mém předešlém příspěvku jsem myslel možství projeté nafty (o které setu mluvilo)

A to ohledně pěstování materiálu bych viděl jako začarovanej kruh.
kukuřice se nemůže pěstovat stále na stejném místě, navíc na některých místech se nemůže pěstovat vůbec.

Tráva zas naopak jo ale taky má určitě svá pro a proti.

A s možnym koncem ŽV by nebyl hnůj.
smile
vlothimir   22.11.2010 21:19:27
Pozdravujem všetkých a chcel by som reagovať na tému energetických vstupov a výstupov pri výrobe ,,zelenej,, energie. Problematika výroby biomasy a jej transformácie no konečný produkt - palivo alebo elektrickú energiu je dosť rozsiahla a závisí od konkrétnych podmienok a postupov. Pri výrobe bioplynu sa kladie hlavný dôraz na vstupnú surovinu - zjednodušene plodina s čo najväčším obsahom energie a najväčším úrodovým potenciálom zároveň. Ako jedne z najvhodnejších sa javia kukurica ale aj ciroky a špeciálne pre tento účel sú už dostupné výkonné hybridy. Vstupy energie predstvujú okrem spomínanej nafty, taktiež energiu spotrebovanú pri výrobe hnojív, agrochemikálií, osív atd. Samotná BPS je taktiež spotrebiteľom energie / prakticky z vlastnej prodkcie/ ale je potrebné ju odrátať z množstva vyprodukovaného. Aj napriek tomu sú výsledky pozitívne a nemenované zdroje hovoria napríklad - vstupy 30GJ/ha kukurice a výstupy v čistom 110GJ/ha... Čísla sú orientačné!! a závisia od mnohých faktorov určite ale niesu opačné ako sa vyššie spomínalo.
JaKuba   22.11.2010 21:32:03
Broňo jinak moc pěkné,ale na to kolik ti Pan agronom podal informací je toho tu dost málo,ale říkám mě se to líbí.
Mat   27.11.2010 10:54:05
Pořád tady všichni mluví o fugátu,ale nejedná se náhodou o digestát?smile Nebo ten digestát ještě separují,že potom vyváží fugát? smile smile
Petashb   27.11.2010 22:37:09
Jen sem chtěl ještě dodat co psal Zetor: to vše je pravda co tu píšeš... ale zapoměl si zas na dotace na půdu a tu bioplynku atd..smile
Broník   29.11.2010 22:06:55
V průběhu několika dní jsem zjistil, že není v mých silách odpovědět na všechny dotazy, které tady padají ze všech stran.

Co můžu ale s jistotou říct je, že zisky z BPS stačí pokrýt veliké ztráty způsobené v živočišné výrobě. Nebýt BPS, tak podnik je na tom dnes asi úplně jinak. Na chování dobytka tady nikdo nezbohatne ! Říkám, že tahle stavba má význam a obdivuji odvahu lidí, kteří se do takového projektu pustí. Chce to mít ale určitý kapitál a všechno promyslet. Nejsem odborník přes zemědělství, pozvání na exkurzi jsem přijal, protože mě tahle věc zajímala a byla to velká zkušenost. Informací jsem napsal do popisu tak akorát. Nechci tady z toho dělat seminární práci na x stránek o BPS. Je to informační popis se základními termíny.
Běžně se stává, že se siláž nebo senáž dokupuje. Je to běžná věc.
farmweb@atlas.cz
© Martin Rosta 2005-2024
czdeenlogo
Tento server je housován v Datacentru Moravia
Script vykonan za: 0.0090467929840088.s